Vliv sezení u počítače na duševní zdraví

13.09.2021

Vliv sezení u počítače na duševní zdraví

Globálně je v současné době průměrná doba strávená u obrazovky počítače nebo displeje jiného zařízení bez 5 minut 7 hodin denně. O fyzických důsledcích dlouhého vysedávání u obrazovky počítače se mluví často, ovšem vliv takové aktivity na duševní zdraví se často opomíjí.

Setkali jste se už někdy s...

  • bolestí krku nebo zad?
  • bolestí nebo pálením očí?
  • bolestmi hlavy nebo migrénami?
  • nárůstem tělesné hmotnosti?

Všechny výše uvedené příznaky jsou nejčastějšími potížemi, se kterými se setkávají lidé, kteří pracují několik hodin denně u počítače nebo tráví u displeje laptopu či telefonu čas dobrovolně. Zatímco mnohým tělesným obtížím způsobeným trávením času u obrazovky počítače nebo displeje mobilního zařízení můžeme předcházet vhodným ergonomickým uspořádáním, ergovýrobky či vhodným cvičením, co s negativními dopady na duševní zdraví? A jak lze takové obtíže zmírnit? 

 

 Potýkáte se s nespavostí nebo špatnou kvalitou spánku?

Co uděláte jako první po probuzení? Jak trávíte poslední okamžiky před spánkem? Mnozí z nás sdílí lůžko s chytrými telefony, tablety a laptopy. Jen zřídkakdy je nemáme na dosah ruky a mnozí z nás zjišťují, že sledují oblíbené pořady nebo sociální sítě až do časných ranních hodin.

Časté a dlouhé sledování obrazovky či displeje může negativně ovlivnit kvalitu spánku. Zvyšuje mozkovou stimulaci a pocit bdělosti, což není ideální ve chvíli, kdy se snažíte vypnout a dopřát si regeneraci v podobě nočního spánku. Narušení spánkového procesu vede u některých jedinců k chronické nespavosti. A nekvalitní spánek může vést také k syndromu vyhoření nebo vyčerpání.

Tipem číslo jedna při nápravě spánkového cyklu je odložení mobilních a jiných zařízení nejpozději 30 minut před uložením ke spánku. Pokud u vás před usnutím nezabírá prosté ležení v posteli v tmavé místnosti, zkuste si třeba přečíst knihu nebo poslechnout nějaký podcast. Co ještě můžete vyzkoušet?

  • Zaveďte pevnou dobu spánku
  • Dbejte, abyste byli přes den aktivní
  • Omezte spotřebu kofeinu a nikotinu
  • Vyhýbejte se večer těžkým jídlům
  • Omezte před odchodem do postele příjem tekutin
  • Nespěte přes den – platí to i pro krátké zdřímnutí

 

Co je to neuroplasticita?

Zní to možná dramaticky, ale příliš časté a dlouhé trávení času u obrazovky nebo displeje může změnit způsob fungování vašeho mozku. Tento jev se nazývá neuroplasticita. Když se váš mozek zabývá čímkoli tři nebo více hodin denně, považuje se taková aktivita za stimulující se schopností měnit v mozku hlavní nervové cesty. Pokud vezmeme v potaz, že průměrný člověk stráví u obrazovky nebo displeje nějakého zařízení více než dvojnásobnou dobu… Naproti tomu nervové cesty, které neprocvičujeme, se časem naruší, slábnou. Naštěstí je můžeme později zase obnovit. Máme-li tedy občas pocit, že naše kognitivní funkce jsou slabší, může to být právě důsledek stylu práce. Tento stav nazýváme mozkovou mlhou.

Negativním následkům neuroplasticity můžeme předcházet např. pravidelnými pauzami - stačí i krátká přestávka na přípravu kávy či čaje nebo kontrolu poštovní schránky. Pokud při soustavné práci u počítače pravidelně přibližně na 10 minut vypnete, zásadně tím podpoříte zachování zdravé mysli.

Může čas strávený u obrazovky nebo displeje zhoršit depresi a úzkosti?

Technologické vymoženosti mají bezpochyby své výhody. Patří k nim třeba možnost pracovat bez zádrhelů na dálku, zůstat ve spojení s rodinou a užívat si oblíbené formy zábavy.  Co se ale stane, pokud trávíte více času ve virtuálním světě než v tom reálném?

Za posledních několik let se zvýšil počet lidí, kteří vyhledávají pomoc kvůli úzkostem a depresím. Přestože to částečně může být způsobeno obecně širším zájmem o řešení obtíží s duševním zdravím, studie vycházející z analýzy následků 18 měsíční koronavirové pandemie potvrzují výrazné zvýšení počtu lidí, kteří díky sociální izolaci a delšímu času strávenému u obrazovky či displeje museli vyhledat odbornou pomoc a léčbu.

Kvůli práci na dálku mnoho lidí nedokáže včas vypnout. Jednoduše se jim stává, že pokračují v práci i po skončení běžné pracovní doby, pracují večer, o víkendech nebo během přestávek na oběd. Stále více lidí pracuje nad rámec povinností prostě proto, že při práci z domova mají neustále po ruce veškeré potřebné technologie. Mnozí měli během pandemie navíc obavy o udržení pracovního místa, takže se snažili podávat ještě větší výkony. 

A po celodenní práci na počítači pak volnočasové sledování různých médií a virtuální zábava může vést k závislosti na technologiích. Ta může negativně ovlivnit:

  • vaše vztahy
  • osobní hygienu
  • stravování
  • míru fyzického pohybu
  • sebevědomí

Zhoršení v těchto oblastech může vést ke zhoršení vašeho duševního zdraví. A pokud ještě máte vrozené dispozice k úzkostem nebo depresím, může nastat problém. Pokud se necítíte v psychické pohodě, zkuste „první pomoc“:

  • Zaměřte se na to, co jíte, a zkuste nový způsob stravování.
  • Změňte svou pracovní dobu tak, by více vyhovovala vašim potřebám.
  • Dělejte pravidelně něco sami pro sebe a považujte sami sebe za větší prioritu než práci.
  • Udržujte osobní vztahy prostřednictvím společenských interakcí.
  • Začněte cvičit nebo se pusťte do nového aktivního koníčku.

 

 

 

Pokud nezabere, nebojte se vyhledat odborníka.

Technologie jsou mocné a v určitých oblastech nám zásadně usnadňují život, obzvláště při práci z domova. Máme díky nim přístup v podstatě ke všemu – stačí zmáčknout pár tlačítek. Jako vše mají svá pozitiva i negativa, není třeba považovat technologie za škodlivého nepřítele, je potřeba s nimi zacházet s rozmyslem.